Historie Hasičské vzájemné pojišťovny

"Hasičství a pojišťování musí býti sjednoceno a solidární jako dva nerozluční činitelé, kteří musí plnit veliký úkol národohospodářský"

Titus Krška, 1874

Za císaře pána

Když v roce 1699 podal Jan Kryštof Bořek zcela novátorský návrh na zavedení povinného požárního pojištění budov v Čechách, stal se jeho návrh prvním dochovaným záznamem na území České republiky svědčícím o tom, že požáry a škody, které tento živel dokázal napáchat, byly značné a rozhodně dělaly našim předkům těžkou hlavu.

Praktický úmysl Jana Kryštofa Bořka realizován nebyl, ale již v té době měli poddaní habsburské monarchie, kteří utrpěli škodu požárem, od panovníka zaručené úlevy na daních. V zájmu snížení daňového břemene osobám postiženým požárem, povodněmi a nepřízní počasí vytvořila císařovna Marie Terezie v roce 1748 fond, z jehož prostředků byly propláceny škody na majetku. V Čechách tak obyvatelé mohli dostat maximálně 8 % hodnoty zničeného majetku a na Moravě a ve Slezsku se postiženým obyvatelům z fondu hradily pouze daně, které nebyli schopni zaplatit sami.

Snahy císařovny o řešení strastiplné situace poddaných po požáru nebo živelných katastrofách nakonec vyústily k obdobnému řešení, s jakým o řadu let dříve přišel Jan Kryštof Bořek – myšlenkou na vytvoření novodobé požární pojišťovny. Snahy císařovny o zavedení pojištění během sedmileté války však ztroskotaly na odporu zemských stavů, které se obávaly, že jde o skrytou daň, která má pomoci monarchii v její nelehké finanPojistka Vzájemě pojišťovací společnosti v Krakově z roku 1897ční situaci.

Až v roce 1819 byl po řadě úprav vydán císařský patent, který v Habsburské monarchii povoloval zřizování soukromých pojišťoven a o dva roky později byl doplněn o ustanovení, že pojišťovny mohou být zřizovány také veřejnoprávními organizacemi. V té době již na území Habsburské monarchie fungovala řada místních vzájemných pojišťoven a pojišťovacích spolků, které sdružovaly finanční prostředky svých členů, ze kterých vytvářely pojistné fondy a nakládaly s nimi podle vzájemně dohodnutých pravidel. Kromě těchto vzájemných společenství podnikalo v monarchii i několik velkých zahraničních pojišťoven a pravým účelem patentu bylo, aby byla obyvatelstvu nejen zajištěna účinná právní ochrana před následky požárů, ale i to, aby finanční prostředky vložené do pojištění neunikaly do zahraničí, ale zůstávaly v domácích pojišťovnách.

Po vydání císařského patentu došlo k zakládání pojišťoven po celém území monarchie a samozřejmě také v zemích Koruny české. V roce 1827 byla založena První česká vzájemná pojišťovna v Praze, v roce 1869 životní pojišťovna Slavia, a v roce 1872 první česká zajišťovna -  První česká zajišťovací banka v Praze. Na přelomu století, v roce 1900, byla založena také Hasičská vzájemná pojišťovna v Brně.

the best replica watches