Titus Krška byl dlouholetým a významným členem moravského hasičstva, zakladatel prvního českého dobrovolného sboru hasičů na Moravě, spoluzakladatel České ústřední jednoty hasičské moravsko-slezských dobrovolných hasičských sborů, autor několika technických vynálezů a odborných publikací potřebných pro činnost hasičů. Byl také vydavatelem prvního hasičského časopisu Ochrana hasičská, autorem rozsáhlé Hasičské kroniky a iniciátorem vzniku Invalidního fondu dobrovolných sborů hasičských Markrabství Moravského. Již roku 1874 přišel s žádostí na zřízení okresní vzájemné pojišťovny, kterou však c. k. ministerstvo vnitra zamítlo.
Titus Krška a jeho spolupracovníci si potřebu vzájemné pojišťovny hasičů
uvědomovali víc než naléhavě. V té době odváděly domácí i cizí pojišťovny na základě zákona č. 1/1883 2 % ze zisku vzniklého na základě pojištění movitostí a nemovitostí proti požárům. Z takto získaných zdrojů šly tři čtvrtiny na vybavení hasičských sborů a čtvrtina na podporu postiženým hasičům nebo jejich pozůstalým. Tyto zdroje však byly pro oba účely nedostatečné a pojišťovny je odváděly velice neochotně a zdráhavě.
Podle jeho představ měla vzniknout vzájemná zájmová pojišťovna, která by sloužila členům hasičské jednoty a která by poskytovala pojistnou ochranu nejen proti škodám na majetku způsobeným požárem, ale také proti škodám na zdraví a životech, které by členové sborů utrpěli při záchranných činnostech. Ve svých názorech nezůstal osamocen a jedním z rozhodnutí zemské valné hromady, která se sešla v září 1889, bylo založit samostatnou hasičskou pojišťovnu.
Titus Krška si uvědom
oval nutnost masové podpory takového kroku, a v roce 1891 vydal spisek O zakládání okresních pojišťoven proti ohni, kde vysvětloval, kdo a jaké náklady na podporu hasičstva nese a jak je založení hasičské pojišťovny žádoucí nejen pro hasičské sbory, ale samozřejmě i pro samotné obce a jejich obyvatele. Vysvětlování potřeby zřízení hasičské pojišťovny se věnoval i v dalších publikacích a také v časopise Ochrana hasičská, jehož byl vydavatelem.
Krškovi se tak úspěšně podařilo přenést zájmy hasičstva do podvědomí veřejnosti, a když byl v roce 1894 zvolen starostou zemské hasičské jednoty, mohl své představy uvést v život.