Jedním ze zásadních poválečných rozhodnutí bylo vydání dekretu prezidenta republiky ze dne 19. května 1945, kterým byly zavedeny do všech pojišťoven národní správy. Téhož dne byl také vydán dekret o neplatnosti některých majetkoprávních jednání z doby nesvobody, který znamenal, že pojistné smlouvy, které byly převedeny na německé pojišťovny, přecházely zpět na původní pojišťovny.
Hasičská vzájemná pojišťovna se plně zapojila do obnovy československého pojišťovnictví a spolu se zemskými jednotami také do obnovy poválečného českého hasičstva, které mělo za úkol zorganizovat strukturu hasičských sborů v pohraničí, věnovat důraz na požární prevenci a prostřednictvím Hasičské pojišťovny rozšířit pojištění nových sborů. První novinkou, která byla v poválečném období zavedena, bylo úrazové pojištění dětí do šestnáci let.
Prezident republiky podepsal dne 24. října dekret o znárodnění akciových bank a soukromých pojišťoven. Na základě dekretu vznikla Pojišťovací rada, která měla na starosti jednotné vedení smluvního pojišťovnictví a která vypracovala návrh na sloučení 733 pojišťoven, pojišťovacích spolků a zahraničních reprezentací do pěti pojišťoven - národních podniků.
Hasičská vzájemná pojišťovna se stala součástí První československé pojišťovny, n.p. se sídlem v Brně. Do osmičlenného představenstva jmenoval ministr financí reprezentanta Svazu československého hasičstva a představenstvo uzavřelo se svazem novou dlouholetou smlouvu. Smlouva však trvala jen do května 1948, kdy došlo vyhláškou ministerstva financí k likvidaci 198 pojišťoven a majetek pojišťoven, které zanikly bez likvidace byl převeden na První československou pojišťovnu, národní podnik.
Poslední platbu, kterou Hasičská vzájemná pojišťovna na hasičský účet provedla, bylo 100 000 korun v roce 1947.
