České dobrovolné hasičstvo vznik samostatného státu nadšeně přivítalo a ústy svých představitelů složilo hold a přislíbilo plnou podporu první české vládě. Nadšení bylo na místě – mladý stát a jeho vládu čekala těžká práce. Země byla po válce ekonomicky i hospodářsky zbídačená, měna rakousko – uherské monarchie v době převratu zažívala obrovskou inflaci, což spolu s měnovou rozlukou představovalo velké riziko chaosu a právní nejistoty.
Česká vláda ve snaze zabránit měnovým problémům, kterým se nevyhnuly okolní státy, provedla obratnou měnovou reformu a zavedla plán vnitřní konsolidace. Kolkováním znehodnocených rakousko-uherských bankovek se podařilo přibrzdit inflaci, která by značně ztížila ekonomický rozvoj mladé republiky. Prvními zdroji peněz mladého státu měla být Půjčka národní svobody. Prakticky celá suma byla upsána drobnými řemeslníky, zaměstnanci a prostými občany.
Důkazem, že Zemská ústřední jednota hasičská myslí své provolání vážně byla skutečnost, že se 2. a 3. listopadu 1918 v pražské hasičské pojišťovně sešly její redakční rady, samaritánské rady, organizační komise a ústřední výbor a rozhodly o upsání 50 000 korun ze starobní pokladny a stejné částky z pohřební pokladny na Půjčku národní svobody. Hasičská vzájemná pojišťovna přispěla 10 000 korunami.
Zemská ústřední jednota hasičská také vydala výzvu, aby čeští hasiči pojistili svůj soukromý majetek i majetek sborů u HVP a aby získávali pojištěnce HVP i mimo hasičské sbory. Postupně se novým poměrům přizpůsobovala i struktura organizace dobrovolného hasičstva. V březnu 1919 se zemské jednoty z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska dohodly na zániku Sdružení dobrovolného hasičstva slovanského a založení Svazu dobrovolného hasičstva československého.
Této změny využila Hasičská vzájemná pojišťovna v Praze, která se v roce 1920 přejmenovala na Vzájemnou pojišťovnu československého hasičstva v Praze. Hned následující rok se květnová valná hromada usnesla na další změně názvu: „Jiskra“, vzájemná pojišťovna československého hasičstva v Praze. Na následnou mohutnou propagaci pojišťovny Jiskra zareagovala Hasičská vzájemná pojišťovna Brno tak, že v roce 1921 zřídila v Praze generální reprezentaci, která byla o rok později povýšena na samostatnou filiálku. Valná hromada HVP Brno o rok později provedla změnu stanov, kterými rozšířila svou činnost i na životní pojištění, umožnila další zřizování filiálek a rozsah pojištění rozšířila na celé území Československé republiky.
Skutečnost, že v hlavním městě jen pár set metrů od sebe sídlí ředitelství pojišťovny Jiskra a filiálka HVP Brno, vzbudila pozornost. S narůstajícím konkurenčním bojem obou pojišťoven, se na stránkách hasičského tisku rozpoutala polemika o tom, nakolik je pravdivé nařčení, že Hasičská vzájemná pojišťovna škodí Jiskře a která z pojišťoven má pravou, vedoucí úlohu v rámci celého svazu.
Uklidnění do napjaté situace přinesl v roce 1923 1. sjezd slovanského hasičstva v Praze, kde dostaly obě pojišťovny rovnou příležitost vystavit své exponáty na hasičské výstavě a kde se řediteli pražské filiálky HVP Brno Ladislavu Adamovi podařilo odstranit překážky, které bránily splynutí obou pojišťoven v jednu.
Ke spojení obou pojišťoven v jednu Hasičskou vzájemnou pojišťovnu došlo na mimořádných valných hromadách, které toto rozhodnutí potvrdily 2. září v Praze a 18. listopadu v Brně. Dnem 1. ledna 1924 převzala pražská filiálka HVP Brno obchody pojišťovny Jiskra, vzájemné pojišťovny československého hasičstva v Praze, která tímto dnem vstoupila do likvidace.
