Historie Hasičské vzájemné pojišťovny

"Hasičství a pojišťování musí býti sjednoceno a solidární jako dva nerozluční činitelé, kteří musí plnit veliký úkol národohospodářský"

Titus Krška, 1874

Založení hasičské pojišťovny v Brně

Než mohli Titus Krška a Hynek Světlík svolat na 17. června 1900 ustavující schůzi v Brně, na které byla zástupci moravských hasičských sborů založena Hasičská pojišťovna, museli překonat mnohé, byrokratické nástrahy.

Situace v Habsburské monarchii založení pojišťovny, která by sloužila českým hasičům, příliš nepřála. Monarchie podporovala vznik vlastních (tj. německých) pojišťoven především proto, aby se provozní kapitál neodléval do zahraničí, avšak zamýšlená hasičská pojišťovna měla být pojišťovnou českou, měla podporovat české sbory dobrovolných hasičů a tím i národní cítění v českých zemích.

Prvním krokem k založení pojišťovny bylo naplnění a úředního schválení povinného záručního fondu ve výši 100 000 zlatých. V listopadu 1895 vydala Česká ústřední jednota moravsko-slezská a starostové 34 župních jednot provolání o nutnosti založení Hasičské pojišťovny a vyzvali hasičské sbory a obyvatelstvo k upisování podílů za účelem naplnění záručního fondu. Velký kus práce v získávání úpisů odvedl Krškův časopis Ochrana hasičská, který propagací záměrů zakladatelů pojišťovny získával k úpisu sbory, župy i mnohé nehasičské, avšak národostně laděné kruhy. Do konce roku 1896 se tak podařilo získat plnou výši záručního fondu.

V březnu 1897 se sešli zástupci zemských žup, aby projednali stanovy sepsané Titusem Krškou a JUDr. Václavem Šíleným. Jejich záměrem bylo vytvořit pojišťovnu, která by byla sdružením okresních pojišťoven, kdy by každá z pojišťoven měla své peníze uložené ve své záložně a z nich by byly vypláceny hasičské spolky a hrazeny škody. Šlo tedy o jiný model, než byl obvyklý a ne všichni představitelé hasičstva a obcí s ním souhlasili. Přesto byly stanovy v květnu podepsány členy prozatímního výboru a podány c. k. ministerstvu ke schválení.

Ministerstvo však pojišťovnu v tomto uspořádání založit nepovolilo a nepovolilo ji ani po dalších úpravách stanov v září téhož roku. Další výnos ministerstva založení pojišťovny nepovolil ani v červnu 1898, tentokrát s odvoláním na formální vady a navíc požadoval složení dalších finančních prostředků, nejméně 300 000 zlatých základního kapitálu. Ministerstvo se odvolávalo na nové nařízení, které bylo vydáno v době příprav hasičské pojišťovny a které požadovalo, aby pojišťovny měly při ustanovení kapitál nejméně 100 000 zlatých na jedno pojišťovací odvětví.Hynek Světlík

Tento požadavek vzbudil veřejnou kritiku, protože vycházel ze zákona, který se na pojišťovny zřizované vzájemnými spolky nevztahoval, i přesto však musel přípravný výbor stanovy přepracovat. V konečném znění, které muselo být přepracováno ještě dvakrát a které bylo v lednu opět předloženo ke schválení, bylo upuštěno od pojišťování velkých továren, velkostatků a velkomlýnů a oproti původnímu záměru měla být Hasičská pojišťovna zřízena jako jeden ústav s okresními filiálkami tam, kde bude dostatečný počet pojištěnců.

Nové stanovy ministerstvo potvrdilo 11. dubna 1899 s podmínkou, že do šesti měsíců bude v hotovosti zaplacen základní kapitál 100 000 zlatých.

Shromáždění další požadované částky nebylo nijak snadné – obce, kde byly německé hasičské spolky, se na úpisu vesměs nepodílely, řada sborů neměla finance a pokud chtěly do pojišťovny vstoupit, musely si půjčit. Základní kapitál ve výši 100 000 zlatých byl pohromadě až po dvojím prodloužení termínu, který ministerstvo schválilo vědomo si velkých prodlev při schvalovacím procesu stanov.

Dne 17. června 1900 se v Brně konala ustavující valná hromada Hasičské vzájemné pojišťovny proti škodám z ohně. 312 účastníků zvolilo správní radu, která svým předsedou zvolila Hynka Světlíka, prvním náměstkem byl zvolen JUDr. Václav Šílený a druhým náměstkem profesor Josef Janoušek.

Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace