Historie Hasičské vzájemné pojišťovny

"Hasičství a pojišťování musí býti sjednoceno a solidární jako dva nerozluční činitelé, kteří musí plnit veliký úkol národohospodářský"

Titus Krška, 1874

Vznik hasičské pojišťovny v Čechách

Zatímco na Moravě a ve Slezsku obchodní úspěchy HVP rostly, v Čechách, ačkoliv i tam byla zřízena řada obchodních zastoupení, už tomu tak nebylo. Zde se o přízeň klientů ucházelo větší množství tuzemských a zahraničních pojišťoven. Příchod a následné úspěchy Hasičské vzájemné pojišťovny však upoutaly pozornost i dobrovolných hasičů v Čechách a brzy i oni začali usilovat o vlastní pojišťovací ústav.

Hasičská vzájemná pojišťovna měla snahu rozšířit se o filiálky a jednatelství také v Čechách. Ve svém pravidelně vydávaném věstníku tedy apelovala i na členy českých dobrovolných sborů v Čechách, aby zakládali filiálky a jednatelství také ve svých obcích, protože velké finance z pojištění plynou do kapes zahraničních a německých pojišťoven, nikoliv zpět do řad českého hasičstva, jak by tomu mohlo být.

Pozornost dobrovolných hasičů v Čechách se skutečně upoutat podařilo a to natolik, že sami začali zvažovat možnost založení vlastní hasičské pojišťovny. Jejich snahy vygradovaly v roce 1911, kdy se v Poděbradech sešlo předsednictvo organizační komise, které stanovilo zásady pro vznSmaltovaná domovní tabulkaik nové hasičské pojišťovny. Oběžníkem byly informovány české hasičské župy, které se měly k návrhu vyjádřit. K návrhu se vyjádřilo 63 žup, z nichž deset s návrhem nesouhlasilo a do konce října se podařilo upsat jen velmi malý počet podílů.

Po této zkušenosti došlo k úpravám stanov, které byly spolu s žádostí o zřízení pojišťovny zaslány c. k. ministerstvu vnitra do Vídně. Ministerstvo doklady vrátilo spolu s míněním, že v Čechách je dost kvalitních pojišťoven, které pojišťují ve městech i na venkově, a další požární pojišťovna není tedy potřeba. Zároveň však ministerstvo podotklo, že pokud by záměr hasičskou pojišťovnu zřídit trval, musel by být složen záruční fond ve výši 200 000 korun a pojišťovna by se musela prozatím obejít bez zákonného povinného ručení.

Upravené stanovy s novou žádostí a povolením provozovat zákonné pojištění odpovědnosti alespoň pro členy hasičské jednoty, byly do Vídně zaslány opět v lednu 1912. Výnosem z 16. března c. k. ministerstvo vnitra schválilo návrh a působnost stanov a vyjádřilo se, že není proti zřízení pojišťovny, budou-li stanovy doplněny pojišťovacími podmínkami.

Věstník HVP Praha z roku 1915Zatímco zákonné podmínky ke zřízení pojišťovny byly splněny, ještě stále chybělo 200 000 korun pro naplnění záručního fondu, který byl pro zahájení činnosti nutný. Na valné hromadě poslanců hasičských žup v Poděbradech se na téma složení finanční hotovosti upsáním podílů strhla živá diskuse, v níž někteří zástupci žup nebyli záměru zřízení hasičské pojišťovny nakloněni především proto, že v jejich župách či okresech vzájemné pojišťovací pojišťovny či spolky již fungovaly. Na druhé straně řada delegátů tuto myšlenku podporovala a argumentovala částkami, které stojí občany pojištění u cizích pojišťoven a pasivitou pojišťoven vůči potřebám hasičských sborů. Valná hromada nakonec zřízení pojišťovny a její stanovy schválila. Proti bylo pouhých 12 hlasů.

Po tomto úspěchu se pojišťovací komise soustředila na shromáždění chybějících financí. Vydala přihlašovací list a vyzvala hasičstvo k upisování podílů. Výzvy se objevily i v župních věstnících a v září 1912 byla shromážděna polovina potřebné částky. VNávrh pojistky proti krádeži vloupáním té době ovšem komisi znepokojila zpráva, že se Hasičská vzájemná pojišťovna v Brně chystá otevřít svou filiálku v Praze. Zástupci komise se vypravili do Brna k osobnímu jednání a podařilo se jim, že se ředitel brněnské Hasičské vzájemné pojišťovny záměru zřízení filiálky v Praze zřekl, ovšem pod podmínkou, že nově vznikající hasičská pojišťovna převezme smluvní závazky k již najaté místnosti v Praze.

Po opětovné kampani podporující nákup podílů v hasičské pojišťovně a řadě přednášek v městech i obcích se podařilo záruční fond naplnit. V březnu 1913 se ve dvoraně Merkur v Praze II konala ustavující valná hromada Hasičské vzájemné pojišťovny v Království českém, kde byli zvoleni členové správní rady. Den nato se ředitelem stal Edvard Šebor.

Obchodní činnost zahájila pojišťovna 1. července 1913 a již po půl roce obchodní činnosti měla uzavřeno 1 400 pojistek proti požáru a 776 pojistek požárních přípřeží. V následujícím roce vznikly odbory pojištění proti krádeži a vloupání a začalo se s pojišťováním zákonného povinného ručení a pojištěním tabulového skla. Během jediného roku tak měla Hasičská vzájemná pojišťovna v Praze nakročeno ke stejným úspěchům, jako její starší sesterská pojišťovna v Brně.

Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace