Historie Hasičské vzájemné pojišťovny

"Hasičství a pojišťování musí býti sjednoceno a solidární jako dva nerozluční činitelé, kteří musí plnit veliký úkol národohospodářský"

Titus Krška, 1874

Přípravy založení hasičské pojišťovny na Moravě

Založit vzájemně prospěšnou pojišťovnu, která by sloužila příslušníkům českých sborů dobrovolných hasičů na Moravě, nebylo v německém prostředí Habsburské monarchie nijak snadné. Ačkoliv hasičské sbory na území Čech, Moravy a Slezska již existovaly, byly převážně německé a čeští dobrovolní hasiči se jen pomalu organizovali do vlastních českých sborů. Významnou osobou, která dokázala nejen spustit masový vznik českých hasičských sborů, ale i rozšířit myšlenku založení vlastní pojišťovny, byl Titus Krška.

Titus Krška byl dlouholetým a významným členem moravského hasičstva, zakladatel prvního českého dobrovolného sboru hasičů na Moravě, spoluzakladatel České ústřední jednoty hasičské moravsko-slezských dobrovolných hasičských sborů, autor několika technických vynálezů a odborných publikací potřebných pro činnost hasičů. Byl také vydavatelem prvního hasičského časopisu Ochrana hasičská, autorem rozsáhlé Hasičské kroniky a iniciátorem vzniku Invalidního fondu dobrovolných sborů hasičských Markrabství Moravského. Již roku 1874 přišel s žádostí na zřízení okresní vzájemné pojišťovny, kterou však c. k. ministerstvo vnitra zamítlo.

Titus Krška a jeho spolupracovníci si potřebu vzájemné pojišťovny hasičůTitus Krška uvědomovali víc než naléhavě. V té době odváděly domácí i cizí pojišťovny na základě zákona č. 1/1883 2 % ze zisku vzniklého na základě pojištění movitostí a nemovitostí proti požárům. Z takto získaných zdrojů šly tři čtvrtiny na vybavení hasičských sborů a čtvrtina na podporu postiženým hasičům nebo jejich pozůstalým. Tyto zdroje však byly pro oba účely nedostatečné a pojišťovny je odváděly velice neochotně a zdráhavě.

Podle jeho představ měla vzniknout vzájemná zájmová pojišťovna, která by sloužila členům hasičské jednoty a která by poskytovala pojistnou ochranu nejen proti škodám na majetku způsobeným požárem, ale také proti škodám na zdraví a životech, které by členové sborů utrpěli při záchranných činnostech. Ve svých názorech nezůstal osamocen a jedním z rozhodnutí zemské valné hromady, která se sešla v září 1889, bylo založit samostatnou hasičskou pojišťovnu.

Titus Krška si uvědomHasičská kronikaoval nutnost masové podpory takového kroku, a v roce 1891 vydal spisek O zakládání okresních pojišťoven proti ohni, kde vysvětloval, kdo a jaké náklady na podporu hasičstva nese a jak je založení hasičské pojišťovny žádoucí nejen pro hasičské sbory, ale samozřejmě i pro samotné obce a jejich obyvatele.  Vysvětlování potřeby zřízení hasičské pojišťovny se věnoval i v dalších publikacích a také v časopise Ochrana hasičská, jehož byl vydavatelem.

Krškovi se tak úspěšně podařilo přenést zájmy hasičstva do podvědomí veřejnosti, a když byl v roce 1894 zvolen starostou zemské hasičské jednoty, mohl své představy uvést v život.

Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace