Historie Hasičské vzájemné pojišťovny

"Hasičství a pojišťování musí býti sjednoceno a solidární jako dva nerozluční činitelé, kteří musí plnit veliký úkol národohospodářský"

Titus Krška, 1874

HVP v období protektorátu

Od prvního dne Protektorátu bylo zřejmé, že prvotním cílem okupantů je maximální využití českého hospodářství pro válečné potřeby Německa. Vykořisťování hospodářství českých zemí mělo dopad i pojišťovnictví.

Direktivní řízení všech oblastí hospodářství bylo nekompromisně zavedeno od prvního dne okupace a po úspěšném atentátu na Reinharda Heydricha ještě zintenzívnělo.  Okupanti především odcizili veškeré dosažitelné zlato a devizové zásoby. Jako platidlo byla zavedena říšská marka s kurzem, který neodpovídal reálné skutečnosti, a marky přijímané Národní bankou se nesměly vracet do oběhu, ale odváděly se Říšské bance v Berlíně, která je připisovala Národní bance jako pohledávku vůči Říši. České země musely také platit matrikulární poplatek, který byl odůvodněn jako poplatek za ochranu. Výsledkem této finanční politiky byla rychle narůstající inflace.Sudetoněmecké smlouva z roku 1942

Kromě stále vyšší inflace zasáhla do pojišťovnictví také drastická omezení vůči občanům židovského původu. Kromě vyvlastňování jejich majetku ve prospěch německých občanů to bylo opatření, které omezilo jejich právo disponovat majetkem. V pojišťovnictví to znamenalo, že změny v pojistných smlouvách, které měly měnit osobu obmyšlenou mohl udělat jen ten, kdo nebyl židovského původu. Stejně tak výplata pojistných nebo odkupních částek nebo půjček nesměla být provedena přímo osobě židovského původu, ale jen v její prospěch, na účet bank oprávněných obchodovat s devizami.

K zásadním změnám na pojistném trhu také došlo převodem tzv. sudetských kmenů z českých pojišťoven do německých, kterým přišly české pojišťovny o 45% majetkových a 50% životních pojistek.

Výkon dozoru nad soukromými pojišťovnami přešel pod ministerstvo hospodářství a všichni podnikatelé, podniky i osoby provozující jako hlavní či vedlejší povolání činnost agentů nebo makléřů, museli být sdruženi v Ústředním svazu obchodu pro Čechy a Moravu, který byl řízen ministerstvem hospodářství.

Hasičské vzájemné pojišťovně přinesl první rok nacistického hospodaření obrovský pokles příjmů, z kterého hledala východiOdpovědnostní pojistka z roku 1943sko v náboru nových pojištěnců, což se do určité míry dařilo. V roce 1938 se také po několika letech podařilo uzavřít dohodu o obchodním spojení se Slovenskou zemskou hasičskou jednotou a bratislavská pobočka byla povýšena na filiálku.

V roce 1940 byla HVP hodnocena jako druhá nejlepší v Protektorátu. Za 40 let svého působení vyplatila hasičstvu přes 10 milionů korun na jeho činnost, zaměstnávala přes 400 úředníků a disponovala téměř deseti tisíci místních jednatelů.

V roce 1942 byl do správní rady zvolen nacisty prověřený hlavní protektorátní požární ředitel, ale rozhodně to neznamenalo, že by vedoucí pracovníci, zaměstnanci a jednatelé Hasičské pojišťovny byli slepě loajální k německým okupantům. Velká část osob se vztahem k HVP se rekrutovala z hasičských sborů, které byly vždy dobře organizované, vlastenecky cítící a bylo pochopitelné, že se zapojily do protifašistického odboje.

Gestapo při slídění po nepřátelích říše zatklo, mučilo a popravilo řadu odbojářů z řad hasičstva, kteří měli vztah k Hasičské pojišťovně, a řada dalších zahynula v koncentračních táborech. Při osvobozování Brna předal zaměstnanec HVP J. Ševčík velení 2. ukrajinského frontu plán opevnění města a tím zabránil zbytečným ztrátám na životech.

Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace