Měsíc po atentátu na následníka habsburského trůnu Františka Ferdinanda d´Este byla Rakouskem - Uherskem a Německem vyhlášena válka Srbsku. Vyhlášení mobilizace znamenalo odchod všech činných mužů do vojenské služby a tato povinnost se nevyhnula ani dobrovolným hasičům, ať už zastávali jakoukoliv funkci. Většina jednatelů i řada členů dozorčích rad obou hasičských pojišťoven musela narukovat. Z pražské hasičské pojišťovny byl dokonce povolán do vojenské služby i ředitel Karel Dlouhý a další dva úředníci, takže pražské ředitelství načas osiřelo.
Činnost pojišťoven bezprostředně po vyhlášení mobilizace také ztížila skutečnost, že v železniční dopravě měla přednost doprava vojenského materiálu před dopravou osobní a obě ředitelství tak ztratila kontakt i se zbylými jednateli na okresech a obcích a členy správních rad.
Po prvních hektických měsících se situace zklidnila, byla uvolněna i osobní železniční přeprava a pojišťovny mohly začít napravovat škody, které jim mobilizace způsobila. Na pražském ředitelství bylo třeba jmenovat nové vedení a stanovit postup k urychlenému zpracování nevyřízené agendy. Ačkoliv pojišťovací činnost pokračovala a první tři měsíce roku byly ziskové, ke konci roku se pražská hasičská pojišťovna dostala do ztráty.
Válečné strasti doléhaly na obyvatelstvo a tím i na obě pojišťovny během válečných let stále více. Kurzy cenných papírů rok od roku klesaly a monarchie, která sháněla peníze na válku
, kde se dalo, zavedla od 1. ledna 1916 nové poplatky z pojišťovacích smluv, což se negativně promítlo do cen pojištění a to i pojištění požárního, které bylo do té doby bez poplatků. Poplatkům nově podléhaly i výplaty náhrad škod.
Informovanost o pojišťování v župách byla minimální a oficiální informace vydávané oběma pojišťovnami ve věstnících hasičských žup a zemských jednot musely být v zájmu válečné propagandy upravovány a do objektivnosti jim tak mnohé scházelo. Válka bídačila obyvatelstvo, všeobecný nedostatek doléhal i na pojišťovny a představenstvům obou hasičských pojišťoven se jen s největším úsilím dařilo držet vyrovnanou bilanci.
Ke ztrátám došlo také mezi zástupci pojišťoven, kteří nastoupili vojenskou službu. Mezi padlými na frontě byli i jednatelé a pojišťovací důvěrníci obou pojišťoven. Z 31 úředníků brněnské pojišťovny se jich po válce nevrátilo šest, další ztrátou bylo i úmrtí jejího spoluzakladatele a předsedy správní rady Hynka Světlíka, který zemřel v únoru 1915. Pražská hasičská pojišťovna přišla do konce roku 1917 o víc než polovinu svých zástupců, v květnu 1918 zemřel zakladatel pražské hasičské pojišťovny Edvard Šebor a v srpnu téhož roku i člen správní rady Josef B. Hubálek.
